Bez lidí

Bez lidí jsem sám. Bez lidí jsem nic.

Konec střední školy má jeden obrovský problém. Ztráta pevných kontaktů s lidmi, které znáte docela dost dlouhou dobu,což je pro takové stydlivky, jako jsem já, docela problém. Tyto pevné kontakty denodenního se setkávání, promluv,vtipkování, tlachání a tím pádem i utužování pout se promění v elektronické tlachání bez jakéhokoliv dopadu. Jak tak zjišťuju, tak většina blízkých lidí si to štráduje pěkně z našeho milého, roztomilého městečka přímo do velkých měst, nebo rovnou do zahraničí a já tu zůstávám bez nich. Není to vůbec pěkný pocit. Ale asi ani oni nemají lepší pocit. S kým budu teďka pomlouvat a drbat?